Jak vybrat ideální kompostér?

Pokud chcete mít bohatou úrodu, potřebujete mít v záhonech půdu plnou živin. Půdě proto musíte živiny dodávat, k tomu vám mimo koupených hnojiv nebo hnoje poslouží také kompost, což je velmi kvalitní hnojivo. Kompost si přitom lehce vytvoříte sami – už jen tím, že se budete starat o svou zahradu. Jak na to?

Kompostér

V případě, že jste se zatím ke kompostování nedostali, je nejvyšší čas začít. Prvním krokem, který musíte pro začátek udělat, je pořídit si kompostér. Sice je možné mít kompost i volně ložený na zemi, ale tato kompostová hromada se na zahradu u rodinného domu zrovna nehodí, kompost zabírá více místa, protože ho nelze tak snadno vrstvit do výšky, a navíc mohou nastat problémy s jeho provzdušňováním.

Jaký kompostér vybrat?

Existují dva základní druhy – buď můžete zvolit uzavřený kompostér s víkem, nebo otevřený kompostér. Uzavřené kompostéry jsou zpravidla vyrobeny z plastu, zatímco otevřené kompostéry jsou k dostání jak v plastovém, tak i ocelovém provedení. Z estetického hlediska jsou možná o něco lepší uzavřené kompostéry, ve kterých se kompost hezky schová, ale z praktického hlediska mají více plusových bodů kompostéry otevřené. Otevřený kompostér totiž nabízí jednodušší přístup ke kompostu, díky čemuž můžete pohodlně ukládat nový materiál, kompost přehazovat a následně ho odebírat. Nejlepší volbu pak samozřejmě představují plechové kompostéry, které svou odolností a životností předčí ty plastové.

Umístění kompostéru

Kompostér je pochopitelně vhodné umístit někam dále od vstupu na zahradu, kde nebude příliš na očích. Díky tomu vám rovněž nebude zápach kompostu znepříjemňovat pobyt na terase. Dobře se tak jeví roh zahrady, případně nějaké skryté zákoutí, například za skleníkem. Nezapomeňte však na to, že ke kompostéru budete často chodit, ať už kvůli vynášení organického odpadu z kuchyně, nebo s plným sběrným košem sekačky, takže kompostér by z tohoto důvodu měl být relativně lehce přístupný.

Důležitý je přímý kontakt kompostéru s půdou, rozhodně pod něj tedy nedávejte žádnou podložku. Kontakt kompostu s půdou zajistí, že do kompostu budou mít přístup půdní organismy, které pomáhají rozkladu organických materiálů.

Co patří do kompostu

Kompostér není popelnice, a proto do něj dávejte jen vhodné druhy bioodpadu. Do kompostéru patří zejména odpad ze zahrady, jako je tráva, větvičky, seno, dřevní štěpka nebo listí. V případě velkého množství trávy je vhodné ji smíchat s hrubším materiálem, například dřevní štěpkou nebo slámou, aby nebyla hutná vrstva trávy příliš vysoká. Dále do kompostu můžete vyhazovat organický odpad z kuchyně v podobě zbytků ovoce a zeleniny, čajových a kávových zbytků nebo skořápek vajec a ořechů. Do kompostu se dále hodí i popel ze dřeva, sláma, hobliny, piliny a hnůj.

A co do kompostu naopak nedávat? V kompostu by se neměly objevit rostliny napadené chorobami či plísní. Nepatří do něj ani chemicky ošetřené materiály, kovy, plasty, sklo, textil, masné a mléčné výrobky nebo kosti.

Správné vrstvení kompostu

Pro získání kvalitního kompostu je zásadní co největší různorodost umístěného bioodpadu a také jeho rozložení. Spodní vrstvu by měl tvořit hrubý a vzdušný materiál – to zajistí dobrý přístup vzduchu odspodu – a poté střídejte tzv. zelené (mokré) a hnědé (suché) vrstvy. Zelenou vrstvu může tvořit například tráva nebo bioodpad z kuchyně, hnědou vrstvu představuje dřevní štěpka, suché listí, sláma nebo drobné větvičky. Ideální výška jedné vrstvy se pohybuje mezi 10–20 centimetry.

Kompost zraje v kompostéru přibližně půl roku v závislosti na jeho složení. Tlení urychlíte tím, že kompost budete pro lepší provzdušnění překopávat, ideálně jednou za dva měsíce, a budete se snažit udržet jeho správnou vlhkost – během delšího deštivého období kompost zakryjte a během dlouhého sucha ho naopak zalijte vodou.