Dezinfekce skleníku a pařenišť
Důvody k dezinfekci
Návodů, jak a čím skleník nebo pařeniště dezinfikovat, je na internetu mnoho. Naleznete je i na výrobcích k tomu určených. V kostce si shrňme proč se dezinfekce dělá:
- likvidace škůdců ve skleníku
- likvidace spórů hub, plísní a dalších patogenů vzniklých na rostlinných zbytcích ve skleníku a pařeništích.
- zlepšení kvality pěstebního prostředí
Dezinfikovat lze jak prostor skleníků, tak i samotnou zeminu.
Prevence
Důležité je vždy po pěstební seźoně, ale i během ní, odstraňovat viditelné patogeny, které mohou být zárodkem budoucích problémů. Jedná se zejména o zbytky rostlin a plodů, ale i viditelné znečištění. Viditelné problémy lze odstranit mechanicky pomocí kartáče a konstrukci i sklo pak otřít například slaým roztokem vody a octa (octovou vodou). Ideální je zásobník s rozprašovačem. U polykarbonátových výplní použijte nejlépe mýdlovou vodu a hadřík. Během roku se nám ale do skleníku mohou dostat i škůdci, kteří nejsou na první pohled vidět (slimáci a jejich vajíčka, různé larvy motýlů a brouků atp), kteří přezimuji a škodit budou na jaře a během pěstování.Samozřejmě nelze zapomenout na spóry hub a plísní, které nejsou také pouhým okem viditelné. V těchto případech se používají dezinfekční prostředky na bázi dusíku, vápníku, ale i síry. Samozřejmě lze používat i speciální chemické prostředky, ale vzhledem k tomu, že ve skleníku pěstujeme zeleninu a ovoce, které pak konzumujeme, lze tyto speciální herbicidy a pesticidy doporučit jen pokud je jejich složení na přírodní bázi nebo v případě, kdy je skleník zasažen agresivními škůdci či patogeny, které nelze .
Sirné knoty, svíce nebo lampy? Pozor na správné použití
V poslední době je u skleníků oblíbeným typem dezinfekce použití sirných knotů a podobných přípravků na sirné bázi. Tyto prostředky pomocí vzniklého dýmu níčí patogeny hub a plísní. Dezinfekce pomocí výrobků obsahujících síru není žádnou novinkou. Pro nepoučeného zákazníka je ale jejich obecné doporučení bez patřičných souvislostí nebezpečné. Mnozí výrobci a prodejci tuto možnost dezinfekce skleníků uvádějí i na svých výrobcích a internetových stránkách. Stejně tak i výrobci těchto přípravků.
Problémem při použití těchto přípravků je hlavně velká vzdušná vlhkost nebo přímý kondenzát (typicky podzimní rána) a použité množství přípravku vzhledem k velikosti skleníku, které zákazník nemusí správně odhadnout nebo pochopit.
Pro zjednodušení:
Vzdušná vlhkost během dne kondenzuje na konstrukci skleníku. Zejména chladná podzimní nebo jarní rána se vyznačují zvýšeným kondenzátem uvnitř skleníku, který se nemusí zejména na podzim již odpařit. Pokud v takto vlhkém skleníku zapálíte sirný knot nebo svíci, tak dojde k smíchání této vlhkosti se sloučeninami síry obsažených v dýmu. Vzniká sloučenina, která naleptává zinkovou vrstvu a tím dochází ke zmíněné korozi. Na povrchu konstrukce vnikají bíle fleky (mapy) a výrazně oranžové zabarvení na ocelových površích. Tyto skvrny nelze jednoduše odstranit a konstrukci je třeba ošetřit barvou.
Na trhu jsou k dispozici i dýmovnice na rostlinné bázi, např. česnekové. U těch nemáme zprávy o vzniklých škodách, ale ani tak je nelze doporučit a vždy je nutné jejich použití konzultovat s jejich výrobcem. Níže obrázek s poškozením po použití sirné svíce.
Pokud budeme vycházet z naší více jak 30leté zkušenosti, tak naše společnost použití dezinfekcí na sirné bázi, a podobné chemické sloučeniny, které mohou narušit zinkovou vrstvu konstrukce, u svých výrobků nedoporučuje. Před použitím těchto přípravků je nutné se předem seznámit s návodem na použití. Doporučujeme se informovat u jejich výrobců, zda nemůže dojít k poškození dezinfikovaných objektů.
Dezinfekce půdy
Půdu lze dezinfikovat ideálně pomocí dusíkatého vápna. Vápno se zapraví do půdy a důkladně prolije vodou a půda se zakryje např. igelitem, aby se výpary neuvolňovali do vzduchu. Výhodou dusíkatého vápna je že během rozkladu účinných látek likvidujete škůdce a zároveň obohacujete zeminu o dusík a vápník, které jsou pro rostliny velmi důležité. Ideálním dobou kdy dezinfekci provádět je 3-4 týdnů před výsevem nebo sadbou. Vápník a dusík se pak do půdy uvolňuje až po dobu 7 až 10 týdnů v závislosti na vlhkosti půdy. I zde je důležité být opatrný při aplikaci podobných přípravků, aby nedošlo k poškození zinkované vrstvy konstrukce. I tyto látky mohou způsobit poškození korozí, jen je ta šance nižší, protože tyto látky působí lokálně (granulát, nebo roztok).